Odlesk
První část:
Hrají: On/Herec
Ona/Herečka – první
Ona/Herečka – druhá (jde o stejnou roli, kterou však na konci hraje jiná herečka
Herečka: „Otevřel dveře.“
Herec: „Byla úplná tma.“
Herečka: „Otevřenými dveřmi do chodby proniklo světlo.“
Herec: „Na okamžik nebylo nic vidět.“
Herec: „První co v prostoru zahlédl, byl on sám.“
Herec: „Světlo vykreslilo na zemi dlouhý stín postavy.“
Herečka: „Prošel chodbou a mlčky se zastavil. Jeho hlava je pootočená směrem ke dveřím do další místnosti. Byl oblečený, jako kdokoliv jiný.“
Herec: „Byla jsi tam…?“
Herečka: „Řekl po chvíli“
Herečka: „Jo, byla, a ty?“
Herec: „Odpověděla.„
Herec: „Ne, jak to tam vypadá?“
Herečka: „Zeptal se, teď otočil hlavou směrem, kterým mluvil.“
Herečka: „Větší místnost. Je tam tma.“
Herec: „Odpověděla.“
Herečka: „Jeho hlava se opět otočila směrem k popisované místnosti.“
Herec: Jak dlouho jsi tady?“
Herečka: „Řekl.“
Herečka: „Chvíli. Před tím jsem byla tam.“
Herec: „Řekla.“
Herečka: „Vypadal, jako kdyby se chtěl na něco zeptat.“
Herečka: „Nevím, říkám, že tam byla tma.“
Herec: „Skočila mu do řeči.“
Herec: „Tak proč jsi tam šla?“
Herečka: „Chtěla jsem se podívat.“
Herec: „Říkala jsi, že tam je tma.“
Herečka: „To jsem před tím neviděla.“
Herec: „Chtěla jsi říci nevěděla.„
Herec: „Překvapeně se na něj podívala.“
Herečka: „Přece obojí.“
První pauza
Herec: „Její hlava se opět otočila směrem k vedlejší místnosti.“
Herec: „Myslíš, že tam stále není nic vidět?“
Herečka: „Řekl, ale tentokrát se jí snažil dívat přímo do očí.“
Herec: „Dívala se jiným směrem.“
Herečka: „Stál vedle ní. Díval se jí přímo do očí.“
Herec: „Stála uprostřed místnosti. Hodně blízko. Dívala se opačným směrem.“
Herečka: „Musel otočit hlavou, aby se mohl podívat stejným směrem.“
Herec: „Pohnula hlavou.“
Herečka: „Stál uprostřed místnosti v bytě, ale už se jí ale nedíval do očí. Díval se jiným směrem.“
Herec: „Ale ona se tam už nedívala.“
Herečka: „Podíval se zpět na ní.“
Herec: „Přece jsi tam musela něco vidět.“
Herečka: „Kde?“
Herec: „Tam.“
Herečka: „Podíval se směrem, který naznačil pohybem hlavy.“
Herec: „Dívala se stejným směrem.“
Herečka: „Skoro nic jsem tam neviděla.“
Herec: „Odpověděla.“
Herec: „Myslíš, že tam stále není nic vidět?“
Herečka: „Opakoval.“
Herec: „Zastavila se.“
Herečka: „Řekl.“
Herec: „Neodvětila.
Herečka: „Zaznělo od něj.“
Herec: „Uslyšela.“
Herečka: „Naznačil.“
Herec: „Nerozuměla.“
Herečka: „Rozumoval.“
Herec: „Nepochopila.“
Herečka: „Chopil se slova“:
Druhá pauza
Herec: „Když jsi tam nic neviděla, možná si něco slyšela.“
Herečka: „Pokračoval.“
Herečka: „Kde?“
Herec: „No tam.“
Herečka: „Hlavou pokynul od ní směrem tam.“
Herec: „Kam?“
Herečka: „Tam.“
Herec: „Tam?“
Herečka: „No přece tam, směrem ke dveřím do vedlejší místnosti.“
Herec: „Skutečně to tak vypadalo? Udělal jsem to mimoděk.“
Herečka: „Řekl pomalu.“
Herec: „Řekla.“
Herec: „Tohle bylo pomalu? Myslel jsem, že mluvím rychle.“
Herečka: „Rychle odvětil.“
Herec: „Řekla.“
Herečka: „To druhé bylo rychle.“
Herec: „Odvětila.“
Herečka: „Řekl.“
Herečka: „Skoro nic jsem neslyšela.“
Herec: „Hlavou pokynula směrem k místnosti.“
Herec: „A pokračovala.“
Herečka: „Měla jsem pocit, jako kdybych tam byla sama.“
Třetí pauza.
Herec: „Dívala se stále stejným směrem.“
Herečka: „Po chvíli se tam zadíval také.“
Herečka: „Půjdeš se tam podívat?“
Herec: „Zeptala se jako reakci na jeho pohled.“
Herec: „Ne, asi ne.“
Herečka: „Řekl.“
Herečka: „Ale měl bys.“
Herec: „Teď se zase ona podívala na něj.“
Herec: „Mlčky se otočila a vykročila ke dveřím. Otevřela dveře a vešla do vedlejší místnosti.“
Herec: „Za chvíli se vrátila. Byla oblečená jako kdokoliv jiný.“
Herec: „Přistoupila blíž.“
Herec: „Nadechla se.“
Herec: „Chystala se promluvit.“
Herečka (druhá): „Říkala jsem ti to, stále tam není nic vidět.“
Herec: „Řekla.“
Herec: „Otočila se směrem k popisované místnosti.“
Herec: „Vrátila se pohledem zpět směrem k místnosti.“
Herečka (druhá): „Podíval se zpět na ni.“
Druhá část:
Změna prostředí. Dvojice sedí u stolu.
Hrají: První
Druhý
On/ herec
Ona/ Herečka – druhá
První: „Prosím tě, jak jsi se tady ocitl?“ Druhý si po chvíli váhání sedá k prvnímu.
První: „Ty mě nepoznáváš? Přece jsme se nedávno viděli. Tenkrát večer…, u té kamarádky, jak jsem s ní chodili víš kam…“
Druhý: „Myslíš u té…? Jak ona se jmenuje, I…, ne E…, nemůžu si vzpomenout.“
První: „Jasně, myslíme tu stejnou, je to přece dcera té… “
Druhý: „Ne, já myslím jinou. Ale vím, o kom mluvíš.“
První: „Potkali jsem ji přece tam, no, jak se to tam jmenuje? Na tom filmu…, no, na tom…, myslím že v něm hrála ta …“
Druhý: „Mám pocit že vím, koho myslíš. Byla to žena toho našeho známého, teda první žena. Člověče, jestli on neměl pak za ženu tu herečku, jak jsi o ní mluvil, jak hrála v tom…“
První: „To asi ne, protože jsem slyšel, že ten tvůj známý svoji druhou ženu, sakra, jak ona se jen jmenovala… pomož mi, hrála přece… ne v tom filmu, jak jsem říkal, to je jiná, tahle hrála v tom… no, přece je tam ta známá scéna jak se odehrává v… no tam přeci….“
Druhý: „Jo, já vím, jak je vedle…“
První: „No přesně, vedle… jak se oni jmenují…“
Druhý: „Nějak jako…, chodí tam často ten, jak on se jmenuje. Známe ho přeci oba.“
První: „Ne, tak ten už tam nechodí, mám pocit, že už se přestěhoval…..“
Druhý: „Skutečně? Nedávno jsem ho tam přeci viděl.“
První: „On totiž vypadá hrozně podobně jako někdo jiný, je to skoro jeho dvojník. Ten druhý, toho taky asi znáš…. Víš kde jsem ho viděli…, jak jsme byli tam, no…“
Druhý: „Ne tam jsem nebyl, volal jsem přece, tomu, no…, volal jsem, že nepřijdu…“
První: „Jo, někdo to tam říkal.“
K oběma mužům přistoupí pár z první části. Ona (druhá herečka) a on. První se překvapeně podívá na příchozí pár a pak na druhého.
„Pardon, s někým jsem si vás spletl.“ Řekne jeden první druhému a podává ruku nově příchozímu(On).
Žena po jeho boku se ale podívá na druhého.
„Mám pocit, že jsem vás už někde viděla…“
Píseň:
Vše se odehrává pouze v rozhovoru. I pauza je rozhovor. Okolí jsme si rozdělili mezi já a ty. Když je já, ty čeká, aby mohl být on. Nebo ona. Ono je moc třetí.
Já a ty se přou o on nebo ona. On (nebo ona) je daleko důvěryhodnější než já nebo ty. Já touží po tom být on. Stejně jako ty.